Jakub Fraj: Jak si hledáme finance

Od podzimu v zásadě jenom píšu žádosti o dotace a průběžně je vyúčtovávám. Jsem rád, že tohle “nejhorší” období roku je konečně za mnou. V hlavě mi po tom všem zůstává několik postřehů, o které bych se chtěl podělit.

1) V Pardubickém kraji​ funguje víceleté financování sociálních služeb. Přijde mi to jako super věc. Jedním projektem získáváme smlouvu na financování na několik let. Na začátku nového roku vždy vyúčtujeme rok předchozí a pak nám jsou zaslány peníze. Výhoda kromě toho, že nemusíme každý rok psát žádost a doufat, kolik peněz dostaneme, je i to, že peníze máme na účtu velmi brzy (v porovnání s jinými dotacemi). Na letošní rok nám finance dorazily právě dnes (14 dní po dodání vyúčtování!). Pro organizaci, která nemá finanční rezervu a které první větší finance dorazí až v březnu či v dubnu, je tato finanční injekce velmi zásadní. Takže to cením a doufám, že v Praze k podobnému modelu taky dospějí.

2) Plánování celoročního plánu financování je vždy trochu komplikované. V první části roku je to opravdu jako věštit z křišťálové koule. Proto mě těší transparentnost hl. m. Prahy​. Materiály schválené Radou HMP, které jsou podkladem pro jednání zastupitelstva, jsou totiž zveřejňovány. Je tak možné v relativně krátké době zjistit, jaké dotace se pro nás chystají, i přes to, že o nich ještě není finálně rozhodnuto. Pro nás je to velmi cenná informace, protože rozhodnutí o chodu organizace musíme udělat co nejdříve. To by se zase mohl inspirovat Pardubický kraj 🙂

3) Tradiční podporu máme od Prahy 10​. Nemůžu si vynachválit nebytové prostory a dotace, které nám byly poskytnuty. Dává nám smysl i do budoucna věnovat největší díl naší kapacity právě sem. Letos se jim stala taková nepříjemná věc. Organizace zřízená Prahou 10 zapomněla podat žádosti o dotace od HMP. V jejich případě to je nějakých 50 milionů. Vůbec jim nezávidím jednání s magistrátem, i když věřím, že se to nějak vyřeší. Jen chci říct, že v tom frmolu se mi taky někdy stane, že projedu datum. Jednou jsem si dokonce datum dal do kalendáře – žel o měsíc později. Stát se to může a jsem rád, že úřady v případě takového zaškobrnutí dělají maximum pro to najít řešení 🙂

4) Stále jsou instituce, které po nás chtějí doložit všechno možné. A to i když jde věci, které jsou ve veřejných registrech k tomu určených. Dělat v dnešní době výpis z veřejného rejstříku či rejstříku poskytovatelů sociálních služeb mi přijde fakt mimo. Stejně tak dokládat doklad o zvolení statutárního orgánu, který je zapsaný v rejstříku. Tak proč ty údaje do těch rejstříků nechávám zapisovat? To ani nemluvím o tom, že po takovém administrativním běhu nám daná instituce řekne, že nám sice nějaké peníze dá, ale jen na provoz a ne na mzdy (i přes to, že mzdy jsou hlavním nákladem sociálních služeb) 🙂

5) Nejvíc mě pobavilo, když mi z nejmenovaného úřadu volali, abych se dostavil, že nemám kompletní žádost o dotaci. Musel jsem tam ke svému podpisu natisknout razítko. A to i když součástí způsobu jednání razítko není a tím, že jsme v té době měnili sídlo, tak jsem reálně žádné neměl. Měl jsem chuť si tam otisknout svůj prst, protože razítko jako takové není nikde specifikované. Pak jsem ale rychle sehnal razítko nové a žádost jsem “doplnil”. Bez razítka by totiž podle úřadu žádost byla neplatná a co pak já bez peněz.

Teď mám snad alespoň na půl roku trochu klidněji. Výsledky dotací se dozvíme průběžně, ale můj předběžný odhad je, že by nás mělo potkat skoro to, o co jsme žádali. Což je pěkný výsledek 🙂 Hlady neumřeme.